Zakabonil se a odvrátil,

že slepec se na něho obrátil.

Co můžeš vědět? Snad on chtěl se očistit

či připomenutí vyslechnout, a prospěšné mu to mohlo být.

Však pokud o boháče jde,

o něho ty se zajímáš,

a že neočišťuje se, nic nedbáš!

O toho však, kdo spěchá k tobě pln snahy

a jat z Boha obavami,

o toho ty zájem nemáš!

Tak ne! Vždyť toto je připomenutí

a kdokoliv chce, nechť na ně si vzpomene

psané na svitcích úctyhodných,

povznesených a očištěných,

rukama písařů

vznešených, neposkvrněných.

Nechť zhyne ten člověk! Ach, jak je nevděčný!

Z čeho jej Pán jeho stvořil?

Z kapky semene jej stvořil a osud jeho určil

a pak cestu mu ulehčil,

potom zemřít jej nechá a do hrobu ho vložit dá

a posléze, až zachce se mu, z mrtvých vstát mu dá.

Však pozor! Člověk ještě nesplnil, co Pán jeho mu poručil!

Nechť člověk pohlédne na svou potravu

a na to, jak spustili jsme vody záplavu

a jak v zemi jsme dali puknout trhlinám

a z nich vyrůst obilovinám,

vinné révě a travinám,

olivovníku a datlovým palmám,

hustým zahradám,

ovoci i pastvinám

v užitek vašim stádům i vám.

A až nastane třesk ohlušující,

v ten den prchne člověk od bratra svého,

matky své i otce svého,

družky své i synů svých,

neboť každý člověk v ten den bude mít práci sám se sebou jen.

V ten den budou tváře zjasněné,

rozesmáté a veselé,

v ten den budou i tváře jak prach šedivé

a chmurou pokryté

- to věru budou nevěřící, ti hříšníci!